49

Dlouhodobé ošetřovné (platné od 1. 6. 2018)

Dlouhodobé ošetřovné je finanční příspěvek, jehož posláním je pomoci rodinám překlenout nepříznivou situaci spojenou s náhlou potřebou poskytovat celodenní péči blízkému po hospitalizaci.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 19. 6. 2018, verze pro tisk (tato kapitola)

Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné?

  • Nárok má pojištěnec (zaměstnanec nebo OSVČ), který nemůže vykonávat práci ani samostatně výdělečnou činnost z důvodu poskytování celodenní péče blízkému, kterému byla lékařem potvrzena potřeba dlouhodobé péče a který písemně souhlasí s tím, že ošetřující může péči poskytovat (okruh ošetřujících osob stanovuje zákon).
  • Nárok má zaměstnanec, kterému zaměstnavatel udělí písemný souhlas.
  • Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je min. doba účasti na sociálním pojištění, tj. min. 90 dní v předchozích 4 měsících (u zaměstnanců), 3 měsíce (u OSVČ).

Dlouhodobě pečujícím může být relativně široký okruh osob – manžel/ka, registrovaný/á partner/ka, příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc a další osoby jako je druh/družka za předpokladu, že mají alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby dlouhodobého ošetřování trvalý pobyt shodný s ošetřovaným nebo původním ošetřujícím nebo ke dni prvního převzetí této péče (pokud se v péči střídají).

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:

  • pracující na dohodu o provedení práce nebo zaměstnanci účastní pojištění z důvodu malého rozsahu,
  • studenti, kteří pracují jen o prázdninách,
  • osoby ve výkonu trestu,
  • vojáci v záloze,
  • osoby pečující (v rámci příspěvku na péči nepodílející se na odvodu sociálního pojištění) nebo v případě péče o dítě do 10 let,
  • pokud má jiná osoba nárok na rodičovský příspěvek (což neplatí, pokud má úraz nebo onemocní),
  • osoby v registru úřadu práce.

Jak dlouho má ošetřující nárok na podporu?

  • Max. 90 dní.
  • Po uběhnutí 90 dní vzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné znovu až po 12 měsících.

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

  • V jeden kalendářní den má nárok na dlouhodobé ošetřovné pouze jedna ošetřující osoba. Což umožňuje, aby se osoby ve dnech pravidelně střídali – např. syn pečuje od pondělí do středy, vnuk od čtvrtka do pátku.
  • Během 90 kalendářních dnů se lze střídat v ošetřování po dnech, nikoli během jednoho dne.

Úloha zaměstnavatele ošetřující osoby

  • Zákoník práce uvádí, že v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným stanoví zaměstnavateli oprávnění, že může udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče.
  • Tedy zaměstnavatel není povinen souhlas udělit, ale jen v případě, že tomu brání vážné provozní důvody, které zaměstnanci sdělí.
  • Zaměstnavatel má povinnost zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště – a to po skončení poskytování dlouhodobé péče.
  • V době poskytování dlouhodobé péče nesmí být zaměstnanci dána výpověď.
  • Doba poskytování dlouhodobé péče se pro účely dovolené navrhuje posuzovat jako výkon práce.

Výše podpory

  • Výše dlouhodobého ošetřovného se vypočítává obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. Výše této dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
  • Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.
  • Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči.

Jak a kde žádat?

  • Ošetřovaná osoba (nebo pověřená osoba) před propuštěním z nemocnice požádá svého ošetřujícího lékaře o posouzení potřeby dlouhodobé péče.
  • Sám lékař není povinen aktivně hospitalizovaného pacienta informovat o dávce a koná na žádost pacienta. Zpětně, tedy po propuštění z hospitalizace, není možné o dlouhodobé ošetřovné žádat.
  • Pokud ošetřující lékař vyhodnotí potřebu dlouhodobé péče (alespoň 30 dní) a pokud je splněna podmínka min. 7denní léčebné (nikoli diagnostické) hospitalizace, lékař vyplní tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“. I. díl tiskopisu zašle OSSZ, II. a III. díl tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče předá v den propuštění z hospitalizace ošetřované osobě nebo jejímu zástupci.

    Na tiskopisu musí být uvedeno:

    • den přijetí a propuštění z hospitalizace – min. 7 dní včetně dne přijetí a propuštění,
    • kód diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče,
    • pobyt,
    • termín, ve kterém má být realizována ambulantní návštěva u praktického lékaře nemocného (do 15 dnů).
  • Nemocnice odesílá tiskopis na Českou správu sociálního zabezpečení (nebo příslušnou OSSZ) a předává do péče praktickému lékaři.

  • Pečující osoba žádá dlouhodobé ošetřovné u zaměstnavatele pomocí tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“ (OSVČ žádá u OSSZ), jehož součástí je i písemný souhlas ošetřované osoby.
  • Písemný souhlas zaměstnavatele je rovněž nutný. Zaměstnavatel souhlas udělit nemusí, pokud tomu brání vážné provozní důvody, které sdělí zaměstnanci písemně. Pokud jsou podle zaměstnance důvody neprokazatelné nebo nedostatečné, zaměstnanec se může obrátit na oblastní inspektorát práce.

Ukončení potřeby dlouhodobé péče

  • Praktický lékař nebo odborný lékař, který má ošetřovanou osobu v péči po propuštění z hospitalizace rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Datum vyznačí na II. díl „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ a odešle příslušné OSSZ.
  • Lékař také vystaví „Potvrzení o trvání/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ s datem ukončení. Ošetřovaný doplní potřebné údaje a předá zaměstnavateli, který doplní údaje a zašle OSSZ.
  • Pokud ošetřující osoba žádá o ukončení péče (např. pro střídání s další ošetřující osobou), vyplní „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ a zašle OSSZ.

Výše uvedený text o dlouhodobém ošetřovném může být ještě upraven. Pro podrobnější informace a dotazy k procesním krokům se prosím obracejte na Call centrum České správy sociálního zabezpečení na tel. 800 050 248. Děkujeme za pochopení.


Pokračujte ve čtení

  • 59
    Zvýhodněné volání u mobilních operátorůPro lidi závislé na péči ostatních nabízejí čeští operátoři různé výhodné paušály, které mohou rodině v náročné situaci ušetřit část finančních prostředků.
  • 69
    Opatrovnictví dospělýchOpatrovnictví dospělých je zákonné zastoupení zletilého člověka, který ztratil způsobilost právně jednat.
  • 79
    Co zařídit na úřadech po smrti blízkéhoObdobí po smrti blízkého člověka není jen dobou truchlení a zvykání si na novou realitu bez zemřelého, zároveň je také třeba v tomto období řešit mnoho neodkladných úředních záležitostí ve věcech pohřbu, přepisu smluv, dědictví apod. Zde naleznete základní informace, které vám pomohou zorientovat se v nelehkém období po smrti blízkého člověka.
  • 89
    Vdovský a vdovecký důchodPo smrti manžela či manželky má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod, pokud splní všechny nezbytné administrativní podmínky.
  • 99
    Sirotčí důchodSirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, zemřel-li mu rodič, osvojitel nebo osoba, která nebyla rodičem nebo osvojitelem, ale na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy, převzala nezaopatřené dítě do péče nahrazující péči rodičů nebo do společné výchovy manželů.