Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
6. listopadu 2016
Truchlení

........

ahoj jmenuji se Hanka a včera mi umřel v náručí přítel,bylo mu 32 let:(dostal epileptický záchvat,ale srdíčko to asi nezvládlo a umřel mi:(chtěli jsme se po novém roce vzít,moc semnou chtěl miminko:( po příjezdu záchranky mi řekli,že umřel ještě dřív než přijeli:( mám pocit,že něco ve mě umřelo,ale musím být silná,protože mám 9 letého syna:( ale nezvládnu to :(strašně to bolí..poslední dobou mu bylo hodně zle,ale neposlechl mě,aby šel k doktorovi:( a já si dělám vyčitky,že jsem mu nepomohla víc :( mám pocit jako kdyby někam odešel a za chvilku mi napíše smsku a přijde ke mě :(

228 lidé vyjádřili účast.
Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
17. listopadu 2016
už to bude skoro 14 dní a bolí to pořád stejně...mám oporu v přátelích atd,ale zjištuji,že na bolest jsem sama..moc mi chybíš :( snažím se koukat dopředu a žít dál,ale nejde to..a tvoje rodina se úplně rozpadla,i já nesmím krom tvych přátel na rozloučení..vlastně ani smuteční rozloučení nebude,mamka tvoje si to nepřeje..to bolí o to víc

In reply to by Anonym (neověřeno)

Miki
18. listopadu 2016
Dovedu si představit, jak to musí bolet. Před dvěma měsíci mi umřela babička a bolí to pořád stejně. Říká se, že na tohle pomůže jen čas, ale stejně to nikdy nezmizí úplně. Člověk se s tím po čase ale naučí žít, bude to bolet míň.
Vašeho přítele ale pohřbí, ne? Potom za ním můžete přijít na hřbitov a rozloučit se s ním.
Pokud věříte na posmrtný život, možná vám pomůže, že se teď má líp, už ho nic nebolí a jednou se určitě zase shledáte, sice za spoustu let, ale nakonec ano.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
19. listopadu 2016
upřímně nevím jak to bude,nebude mít ani smuteční rozloučení..bude dán do země ani bez označení,jak kdyby neznamenal nic:(byla jsem u jedné paní esoteričky(ano tak zoufalá jsem ,že ho hledám všude) a ta mi říkala,že naše duše jsou neuvěřitelně propojené atd,ale že chce odejít a mít klid,ale brání mu jeho máma,že ho chce ovládat i po smrti:( a že je semnou aby mi dodával sílu atd:(a ano,maminka přítele ovládala už od dětství...je neuvěřitelně zlá a to nejen kvůli tomu,že jí odešel syn:( prostě nechce nikoho tam až se bude dávat do země,jen příbuzní z její strany:(je mi to moc líto,tak hodný kluk to byl a tohle si nezasloužil:(
Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
10. listopadu 2016
už je to 5 dní,jako kdyby se zastavil čas...nikdo mě nechápe,všichni říkají,že musim koukat na to pěkné co jsme spolu prožili,že to časem tolik nebude bolet atd,ale já o takové řeči nestojim..moc si chci s někym popovídat o tom,jak mě to bolí,jak si to vyčítám,že jsem ti víc nedokázala pomoct atd,ale mám pocit,že mě nikdo nechápe.vím taky je to bolí a každý truchlí po svém,ale ty jsi jim neumřel pod rukami,byla jsem u toho sama:(už mi docházejí síly tvářit se statečně:( a odnáší to zdraví:(

In reply to by Anonym (neověřeno)

Marta
  (kontaktovat autora příběhu)
10. listopadu 2016
Nikdo kdo to nezažije to nemůže pochopit lidi to mysli dobře ,ale neví co prožívate . Sama zjišťuji ze jen čas pomáhá byt pomalými krůčky bolí to a bolet bude ...bohužel ...aspon tak to mam ja člověk je na tu bolest sám ale musíme jít dal nerada to slyším ale je to tak ...

In reply to by Anonym (neověřeno)

Jola
  (kontaktovat autora příběhu)
8. ledna 2017
Hani jestli chces napis mi na mail ..taky mi loni zemrel manzel...