Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Lenka
  (kontaktovat autora příběhu)
16. října 2025
ahoj, je mi to moc líto, ale věř, že jste měli oba štěstí. Bylo to rychlé, pamatuješ si ho tak , jaký byl. Nemusela si se dívat na to jak trpí vlivem nemoci. Vím o čem mluvím. Taťka umřel stejně jako tvůj přítel. Prostě ráno spadl a umřel. To bylo v prosinci. Můj muž umírá. Umírá v bolestech. Vidím každý den jak se mění, jak trpí, jak mu vše přestává fungovat, jak je každý náš hovor těžší a těžší. Nevím jak to zvládnu až tu nebude, ale vím, že život jde dál. Najdi si nějaký cíl, to co si chtěla udělat když byl přítel a to co jsi nikdy neudělala. I já se na to musím připravit.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?