Dobrý den, chodíte sem ještě? Já jsem taky úplně sama na světě a to úplně bez kontaktu s lidma a vážně nemocná dlouhodobě a jen zavřená sama doma...😥😥😥 Vánoce i narozeniny taky buď brečím nebo spím a dělám, že žádný nejsou, protože já žádný nemám... Často třeba jsem i bez jídla o suché rejži, natož nějaká výzdoba, stromeček, cukroví prostě nic... Prostě mám celý život jen strašný osudový rány a tohle je výsledek. Chtěla bych eutanázii, samozřejmě, ale v týhle nemožný zemi nutí i vážně nemocné lidi, co jim nemoci(u mě několik) seberou celý život s jen neskutečně trpí jako zvířata, nutí živořit a trápit se dál a dál. A nebo se zabíjet sami, což každý člověk nezvládne a většina se tím jen víc zmrzačí (prý 19 lidi z 20ti), protože to není tak jednoduché... A ještě když se jednou za mnoho let odhodlám někomu svěřit, tak buď tomu cizí lidi nevěří a nebo v tu ránu zmizí. No a já nikoho na světě kvůli tomu svému osudu ani neznám, takže všichni lidi jsou cizí... A poslední člověk se mi dokonce vysmál za to vše, že mi vážné nemoci vzaly celý život, i lidi a ještě osud mi vzal i rodinu.. A zvyšoval si na mě sebevědomí, jak největší ubožák na světě. Taková nelidská zrůda. (Navíc to byl někdo, komu jsem se snažila aspoň na dálku pomoct, protože měl taky nějaký trápení, tak mi ho bylo líto, i když on si to dělá sám... Prostě pro dobrotu na žebrotu). Takže už ani nemám tendence s někým vstupovat do komunikace, když vidím, jak to lidi nechápou, nevěří, je jim to jedno a nebo jsou přímo odporně zlý... Samozřejmě se mi z té izolace zdravotní stav jen mnohonásobně zhoršil, takže je to takový začarovaný kruh :(
