Ume je to rok a 2 mesice.Citim se jak vy.Bohuzel neumim poradit,protoze se s tim neda vubec nic delat.Chtel bych sveho tatku zase videt,to se uz asi nestane.V brzke dobe meli s mamkou slavit 50 lete vyroci.Tatka uz u toho nebude.Ani to jim nebylo doprano.Jsme bezmocni, kdyz nekdo odejde.Je to zdrcujici.Verici rikaji,ze zesnuli nekde jsou a je jim tam lepe nez tady.Ale kdyz chci nejaky dukaz,krci jen ramenama.Me nejvic nic,ze uz ho nevidim,neslysim.Nezazijem spolu vubec nic.
