Zdravím Dominiku, jsem ráda, že jste se ozval. Jak se mi žije, na to je těžká odpověď, vlastně už jen přežívám (o to hůře, že své vlastní milované dítě).
U nás to byla také rána z čistého nebe, tragická nehoda, ráno jel do školy… a odpoledne k nám přijela Police s tou nejstrašnější zprávou, jakou kdy rodič může dostat. Vy to máte také těžké, Váš tatínek byl ještě docela mladý, 62 let dnes není žádný věk… Ach jo. Já mám ještě rodiče oba, nicméně taťka (79 let) je momentálně v terminálním stadiu rakoviny. Mamka (75) se o něho stará, jsou spolu 55 let a táta byl celý život chlap jako hora, hlava rodiny, a nyní…. Je to těžký. Mamka je fyzicky v pohodě, nicméně psychicky je na tom podobně jako já, smrt milovaného vnuka ji dostala na kolena též. Takže tak… Držte se!
In reply to Jak se vam zije kdyz sveho by Anonym (neověřeno)