Před měsícem mi zemřel na rakovinu můj milovaný manžel, s kterým jsem prožila nádherných 27 let. Spolu jsme děti neměli, ale manžel měl 2 dcery z předchozího manželství a 5 vnoučat. Celé roky jsme s jeho dětmi a vnoučaty žili jako velká rodina, slavili všechny svátky, narozeniny, velikonoce a vánoce spolu. Vnoučata byli s námi každý rok na prázdninách na chalupě. Teď po smrti manžela se jeho dcery se mnou vůbec nekontaktují, jsem pro ně "cizí pani". Až teď mi dokazují, že mne celých 27 let "brali" jenom kvůli jejich tátovi. Vůbec nevím, jak se s tím vyrovnat. Mám jenom svou švagrovou, která mne pomáhá překonat tu velkou bolest. Je to manželka mého zemřelého bratra, který rovněž zemřel na rakovinu ve svých 47 letech. Takže ona mne ví pochopit, co přežívám. Byla bych ráda, kdybych mohla svou bolest sdílet s vámi. Anna