Dobrý den, jsem na těchto stránkách denně, pročítám všechny ty příběhy. Moje maminka zemřela posledního března a chybí mi každým dnem čím dál víc, do vánoc jsem se tak nějak držela i když všichni ti veselí kolegové v práci, kteří se bavili o vánocích a dárcích jak se těší, mě zrovna moc nepřidávalo. Kolikrát jsem viděla něco co by se mamince líbilo a jak ráda bych jí to koupila , ale už nemůžu, vždyť i stromeček jsem nastrojila jen kvůli ní, říkala jsem si že ho třeba vidí a jak by se jí líbil. Na Štědrý den večer to na mě tak nějak padlo a přijde mě, že je to teď ještě všechno horší. Minulý rok v lednu měla začat s další chemoterapií, věřila že jí to zase pomůže a aspoň nějakou dobu tady ještě bude, těšila se jak spolu budeme chodit s pejskem na procházky, ale pak byla jen na jedné a všechno to šlo do háje. Zbylo mě tady jen prázdné místo, každý den brečím. Nevěřím, že by to bylo někdy lepší. Přeji všem tady hodně sil a pokud je to vůbec možné, trochu šťastnější rok.