Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Hanny
  (kontaktovat autora příběhu)
3. října 2021
Dobry den pani Hanko dekuji za vasi podporu,obdivuji vase odhodlani to zvladnout ,obdivuji vasi silu se s tim poprat,nevim kolik vam je,o veku pisu jen nahodne protoze nase osudy jsou si tak hrozne podobne,vam odesel manzel nahle a bez varovani v kvetnu stejne jako muj milovany manzel ,mozna se mylim ale myslim ze i ve stejnem veku,mame stejne jmeno....a presto je to tak rozdilne,vy tu silu se s tim vsim poprat nachazite,ja zatim ne...vracim se na mista kam jsme chodili spolu, mam pocit ze to je spravne,ze by si to tak pral,po odchodu manzela nezhasinam,nevypinam na noc televizi,temer nespim,potykam se s realitou na hranici moznosti,co.musim udelat delam automaticky,nenachazim jediny zachytny bod o.ktery bych se oprela,citim jen samotu,prazdnotu,bolest ,smutek a z toho
neskutecnou unavu , vycerpani a beznadej....preji hodne sil ve vasem odhodlani..

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?