Ne, Hanicko, taky jsem nenasla zpusob, jak jit bez problemu dal. Zrovna vcera jsem se proste ubrecela do spanku. V nedeli to byly 4 mesice, co muz zemrel. A jeste tak zbytecne, blbej covid, moc jsme stali o to, aby jako astmatik mohl byt ockovan drive. No, neslo to. Byl na to paradoxne prilis mlady. Ale na smrt teda asi ne :-( Neumim jit dal, jen tak klopytam, protoze je tu ten syn... Ale je mi tak moc, moc smutno. Obcas napise Petra a je na tom stejne. Nejste v tom sama. Nerada to sem pisu, nemam rada sireni blbe nalady, chtela bych Vas, i sebe, necim povzbudit. Jen nevim jak.
