Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Anna Hawliczková
  (kontaktovat autora příběhu)
9. července 2021
CHTĚLA BYCH VÁM POSLAT ÚTĚCHU A TO TAKOVOU, ŽE NAŠI ZEMŘELÍ JSOU V TĚCH NEJLEPŠÍCH RUKOU NAŠEHO BOHA A OTCE. ŽIVOT NA DRUHÉM BŘEHU JE JIŽ BEZ NESNÁZÍ A BEZ BOLESTI. NETRAPTE SE, PROSÍM.
ZASÍLÁM VÁM PÍSEŇ O NADĚJI.
AŽ ZAJDE SLUNCE A V NOVÉ RÁNO, S DRAHÝM SVÝM PÁNEM SETKÁM SE SÁM, KDE MIZÍ BOLEST, KDE VĚČNÁ SLÁVA, AŽ ZAJDE SLUNCE, ODEJDU TAM.
AŽ ZAJDE SLUNCE A RUKA PÁNĚ POVEDE DÁLE K OTCI MNE BLÍŽ. V NEBESKÉM STÁNKU NA BŘEHU NOVÉM AŽ ZAJDE SLUNCE SLOŽÍM SVŮJ KŘÍŽ.
AŽ ZAJDE SLUNCE, JAKÁ TO RADOST, SPOLEČNĚ ZPÍVAT, CHVÁLIT VŠE JEN.
VE VLASTI PÁNĚ, VE VLASTI KRÁLE, AŽ ZAJDE SLUNCE, ZAČÍNÁ DEN.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?