Dobrý den, chodím na tyto stránky od března, kdy mi umřela moje milovaná maminka po dlouhém boji s rakovinou, měla 64 let. Žili jsme jedna pro druhou, byla moje nejlepší kamarádka. Nevím jak dál žít, nic mě nebaví a rady typu to chce čas nefungují, takže jen tak přežívám, ale je to čím dál tím horší. V práci se snažím být veselá, abych nekazily ostatním náladu, ale stojí mě to hodně sil. Všichni teď mluví o dovolené úplně mě to ničí. Taky jsme plánovali dovolenou ještě minulý rok na podzim to jí bylo tak skvěle, výsledky v pořádku, nález žádný, pořád nemůžu pochopit proč se to během tak krátké doby tak pokazilo. Starala jsem se o ní do poslední chvíle, ale to mě taky nepomáhá. Jediné co mě drží je pejsek, kterého jsme pořídili, aby měla společnost, když jsem v práci. Doma to na mě všechno padá, mám tady všechny její věci tak jak zůstaly, na zahradě rozkvétají její milované růže a ona už je neuvidí, každý den pláču, ale nedá se o tom mluvit, když začnu vidím jen, že každého otravuju. Tak aspoň, že jsem to mohla napsat sem. Děkuji za tyto stránky.