Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Jana Horáková
  (kontaktovat autora příběhu)
17. května 2021
Dobrý večer paní Petro, moc Vám děkuji za řádky. I já Vám přeji hlubokou soustrast. Moc s Vámi cítím, protože tuto bolest pochopí jenom ten, kdo si prožil stejnou situaci. Nikdy nezapomenu, když mi volal doktor 24.3., že maminka se hrozně horší a po dvou hodinách v 19.22 mi přál upřímnou soustrast. Maminka byla 2 dny na kyslíkových brýlích a potom 5 dní umělá plícní ventilace a umělý spánek. Ten týden byl pro mě nejhorší za celý život, pořád jsem čekala, kdy mi oznámí něco hrozného. Maminka byla moje nejlepší kamarádka a chybí mi pořád víc a víc. Taky tomu pořád nevěřím. Myslím si, že je někde a přijede. Zatím se mi nedaří příjmout její smrt, chce to čas vím. Ale ta bezmoc, co jsem prožívala byla neskutečná. Určitě to chápete. Jsem hrozně moc a moc ráda, za řádky od člověka, který prožil bohužel stejný osud. Mějte se pokud možno hezky a kdykoliv pište. Budu se těšit na Vaše řádky. Myslím na Vás a nezapomeňte, nejste v tom smutku sama. Pěkný večer. Jana

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?