Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Hanny
  (kontaktovat autora příběhu)
24. května 2021
Mame to vsechny tak podobne, bolest, smutek, zoufalstvi, beznadej, prazdnota , samota, pisete rok a pul mozna co bude potom, stale to same, obcas si prectu vdovyvdovam, nektere zeny se nevyrovnali s odchodem partnera po 11 letech, ano kvuli detem a vnoucatum prezivaji aby jim neublizily, nekdo mi rekl nazor ze je o tom jak si to v hlave nastavim....moje srdicko na hlavu kasle....milovala jsem ho srdcem ne rozumem....

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?