Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Renata
  (kontaktovat autora příběhu)
14. května 2021
Alen,
právě mamka je ten člověk, který mi po smrti manžela nejvíc pomáhá. A jehož budoucí smrti se taky nejvíc bojím. To si člověk může stokrát říkat, jak je to přirozené, je to o jednu generaci výš, ale my mezi sebou máme silné pouto a teď po manželově smrti je ona pro mne znamená moc (ale bylo to tak i předtím). Takže Vám moc a moc rozumím. Tím spíš, že Vám maminka odešla takhle náhle, tou pitomou nemocí. Stihly jste se alespoň nějak rozloučit? To mi s manželem hodně chybí. Nevím, zda to moje chrlení vět v poslední den jeho života (dřív jsem tam nesměla, vlastně ani ten den, ale doktorka se smilovala) v době, kdy byl v umělém spánku, k němu nějak proniklo. Je dobře, že o tom můžete mluvit, nic v sobě neduste, odnesla byste to vlastním zdravím! Renata

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?