Petruško, moc děkuju. Všichni mluví o tom, že to chce čas a já tomu rozumím, je to určitě pravda. Každý den se budím s tím, že už se snad kousek posunu, že už bude lépe. Ale ono není. Je 6 týdnů opravdu tak málo? Jak dlouho ještě budu brečet při každé vzpomínce? Mám brát prášky? Setkám se s ním ještě někdy? Váš manžel byl ještě mladší, to je hrůza. Mám strašný vztek na všechny popírače či zesměšňovače covidu. Renata
In reply to Upřímnou soustrast paní by Anonym (neověřeno)