Zdravím, vím přesně jak se cítíte. Mě se stalo v prosinci to stejné. Jenom se nejednalo o covid ale o rakovinu, každopádně ta rychlost všeho a nečekanost smrti byla skoro stejná. Ano, řešili jsme zdravotní potíže, obával jsem se nejhoršího, ale spíše v řádu měsíců. I to co jste zažil s masáží srdce, sanitkou a naprosto nečekaným odchodem...Vždy jsem si tu situaci představoval jinak než se to stalo a také jsem litoval že jsem nestihl mamince nic říct, i když vím že to vše věděla. Pokud věřítě v duchovní rozměr života a smrti, tak Vám určitě pomůže vědomí toho, že vše můžete řící mamince i nyní a že Vás svým způsobem nejen uslyší ale že jí to dokonce svým způsobem na onom světě pomůže. A určitě to pomůže i Vám. Hodně jsem si o tomto v posledních dnech zjistil z různých zdrojů a mám s tím poměrně živou zkušenost. Vztahy mezi blízkými se prostě dají rozvíjet i po smrti.
