Filipe, já jsem maminku ztratila ve 46 a rozdíl to není. Byla jsem s ní celý poslední týden jejího života a držela jí za ruku až do konce a říkala jí pořád dokola, jak moc jí mám ráda. A přesto to bolest nezmenšilo. Mám stejné výčitky: co jsem měla říct i co jsem kdy říct neměla. Bolest ze ztráty tak blízkého člověka jakým je maminka nelze nic zmírnit. :-( Je to rána, po které zůstane velká jizva. Mě pomáhá, když vzpomínám na společné zážitky - jak jsme se spolu dokázaly smát. Hodně síly Filipe. Udělal jste jistě vše, co jste mohl. Ale některé věci nelze změnit.
