Dobrý den,
vím přesně o čem píšete. Dnes je to přesně 5 let, co mi umřela manželka, maminka dvou dětí. Také jsem si myslel, že to nedám, ale žiju - když kvůli nikomu jinému, tak kvůli dětem. A kvůli ženě, slíbil jsem jí, že se o děti postarám. Letos jsme se přestěhovali - jsou to od té doby moje první Vánoce k žití. Vím, jak zoufale potřebujete nějaký pevný bod v tom moři beznaděje a zbytečnosti. Pro mne to byly děti, které mne potřebovaly. Pokud to není možné, třeba je v okolí někdo jiný, kdokoliv, kdo potřebuje pomoct. A tím dát nějaký pevný bod.
