Dobrý den, je to dva roky co mi náhle, tragicky, nečekaně odešla sestra o 3 roky mladší, odešla ve 27 letech, neskutečná bolest rodiny, matky která přišla o dítě, nepředstavitelná bolest, že jsem o ni s mladším bratrem přišla. Ano, je nás více, věčná prázdnota, která zůstala a bolest nezmizí, pouze se učíme s bolestí žít, musíme. Stále tomu nerozumím a život se obrátí na ruby, priority se přenastaví a člověk se změní. Jak je život křehký a strach co se může ještě stát. Jak píšete, čas rány neléčí, pouze si zvykneme.
