Přidat komentář

Po smrti manžela jsem tak 2 měsíce brala prášky na nerv a občas příležitostně, ale déle jsem nechtěla. Musím potvrdit, že teď po nějakém měsíci to snáším lépe. Když teď u lékařky kam jsme s mužem chodili, když se mě zeptala jak se mi daří a po upozornění, že jsem hodně zhubla jsem se neudržela a zase brečela, takže mi hned zase navrhla léky. Tak jsem si připadala jako cvok, s brekem jsem ji přesvědčovala, že už jsem docela v pohodě. Prostě jako blázen.