Leno, také tomu rozumím. A mám to jako Vy, že dodnes ráda přivoním k manželově bundě, která je v skříni a v létě to bude 5 let co mi náhle zemřel v 50 letech na akutní infarkt při sportu. Stačí, aby hráli písničku, při které jsem se v roce 1983 seznámili a tančili na ní a pláču. Je to bolest navždy, ale dnes už vím, že život skutečně běží dál a tak člověk musí žít.Teď se mi narodila první vnučka, tak je to radost, ale děda ji bude chybět. A že by byl můj muž skvělý děda.
In reply to Tak všemu rozumím. Manžela mi by Anonym (neověřeno)