Každý kdo prožil tuto ztrátu zná jaké to je, když se zhroutí svět. Nevzdávejte to, zkuste si vzpomenout, čím jste chěl být, ale nemohl, když jste měl rodinu. Realizujte si svoji představu a stanete se nakonec sám sebou. Získáte jiné náhledy, jiný svět a kamarády, kteří vás už budou vnímat jako jednotlivce. Vůbec bych nemyslela,abyste hledal jinou partnerku, protože tu vám jednou přihraje náhoda a bude to překvapivé. Třeba, až půjdete vysypat odpadky. Nerada se svěřuji, ale schválně vám řeknu, jak jsem nakonec našla dalšího životního partnera. Měla jsem těžký úraz, musela na dva měsíce do nemocnice, měla doma psa, rodina řekla - aha - problém. Sousedé by se postarali, ale tak na týden. Až nějaký můj vzdálený známý mi řekl, no - no já bych se postaral, aspoň poznám jiné město.
Dala jsem mu klíče, ze dne na den, a jsem s ním už 15 let. Byla to fakt náhoda a věřím, že i u vás se to stane. Život je opravdu hrozná náhoda...a myslím, že i vás jednou potká. Vaše manželka vás bude na cestě posilovat, věřte tomu, tu cestu půjdete sice sám, ale s podporou a vy to zvládnete, jinak bych tu nepsala. Všichni tady vám věří. Jsou cesty, jak z těchto situací ven a když člověk dává pozor, tak by je měl najít. Dávám vám docela šanci, když se tedy postavíte na svoje nohy, sám za sebe. Všichni my, kteří to zažili, museli tím projít, nejste sám. Nevzdávejte to, Vzdát se není to totiž k ničemu.
In reply to Děkuji a projevenou soustrast by Anonym (neověřeno)