Týjo, to musí být hodně těžké. Píšeš, že máš být nejsilnější z rodiny. Ale prosím, dovol si připustit slabost. V takovéhle situaci je naprosto v pořádku, že brečíš, je to přirozená reakce. Pokud to jen trochu půjde, zkus se s tátou rozloučit, poděkovat mu za všechno dobré, co pro Tebe udělal, co jste spolu prožili, říct mu ještě všechno to, co jsi nestihl. Zkus to, je to hodně důležité. A pak se připojuji k výzvě - opři se o své nejbližší. Rodina - všichni prožívají bolest, ať je to na nich vidět, nebo ne - může vás to semknout. A přátele - snad máš okolo sebe dva tři - právě teď uvidíš, kdo je spolehlivý a dokáže Tě podržet. Možná to dokonce bude někdo nový, ale uvidíš, že Ti někdo pomůže, vyslechne. Myslím na Tebe.
