Maruško zlata je mi líto vašeho tatu,já vím je to těžký,ale máte ještě maminku,žite na plný pecky dokud to jde,vemte mamku do cukrarne,do kina nebo kde to měla ráda,žijeme jeden život a ten si musíme vážit.Maminka mi umřela v deseti letech,dnes mám 54 .sem po rakovině,nevím jak dlouho tady budu,vnoučata zatím nemám,co bych za to dala,pečovala sem o tchána,rakovina,o tchýně rakovina a zatím tady sú,beru život jak jde,a vy Marusko máte ještě maminku ,vytáhnete ju ven mezi lidí i když to nebude chtít,řekni té ji že,má pro koho ještě žít,čekají ji vnoucatka ,jestli ještě nemá.život máme jeden ,já mám velký srdce pomáhám všude kde to jde,abych byla potřebná.Mamince ,musíte pomoct sama to nezvládne.Jak mi zjistili rakovinu taky sem nevěděla co dál,díky rodině jsem to zvládla a jedu dál,nemyslím na to.Přeji vám Marusko aj mamince hodně zdravý a hlavně sil ,zvládne té to s pozdravem evca
