Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Nikca
  (kontaktovat autora příběhu)
25. ledna 2018
Bolest

Náhle úmrtí naší maminky

Abych pravdu řekla tak ani nevím jak mám zacit:-/ byl cervenec, sobota ráno a já se s přáteli vydala do lesa na houby a borůvky.. kolem 10 jsem volala mamince,že přijdu za ní na zahradku a něco ji přivezu. Dorazila jsem na zahradku,vždycky slyší me auto,tak mi hned otevírá,celá usměvavá,pusa,objetí. dala jsem ji misu s borůvky.. hned se do nich pustila :) Jdu dovnitř,sedím v obýváku,mluvím s maminkou,smejeme se/ měla nádherný úsměv,upřímný / začala strouhat celer a v tu ránu se chytla za hruď,vyslovila me jméno,běžela jsem za ní a dala ji sednout...na zahrádce byl otcim tak jsem ho ihned zavolala...cesta do nemocnice byla pro mě silena:-/ brecela jsem a křičela ať mě neopouští,ať mě tady nenechává:-// dorazili do nemocnice,předali maminku do odborných rukou,proběhlo vyšetření.....bylo dopoledne...sestřičky maminku odvezli na pokoj a na chviličku nás k ní pustili ...byla hrozně unavená,tak jsme tam byli jen chviličku...ja a otcim....kdyz jsme odchazeli tak jsem se ptala co vše máme mamince donést...odp0ledne jsme šli maminku navštívit i s bratrem a odnést věci ...dala jsem ji tam můj zupanek,moje pyžamko atd...vypadala mnohem lépe,sice byla unavená ale byla usměvavá...drzela jsem ji pořád za ruku a hladila ji, ale byla jsem stastna ze je uz v dobrych rukou a brzy pujde domu...jak jsem ji drzela tak maminka rekla,ze malem nevidela vnucka a mela slzy v ocich / narodila se v srpnu / čas návštěvy se krátil...rozloucili se s maminkou,opusinkovali,objimali a usmivali se.........diagnostikovali ji plicní embolii,CT vyšetření mělo proběhnout v pondělí.....v neděli ráno telefonát...prosim dostavte se do nemocnice...hned jsem volala bratříčkovi aby mě vyzvedl a jeli...cestou do nemocnice jsem řvala jako zelva a bratr mě uklidňoval,že maminka je v pořádku....bohužel opak byl pravdou:-//// prisli jsme o ní náhle a bolest je neskutecna....:-/// zemřela na disekci aorty......kazdy den na maminku myslím...je mi 30 let,sestře 31 a bratrovi 29 let...mame nádherný vztah,držíme pri sobě,volame si a navštěvujeme se...takhle to bylo vždycky,ale moc se nám stýská:-// mě odešla nejlepší Maminka,nejlepší kamarádka...maminka.byla pro mě vším
..navstevovala jsem maminku každý den z práce ...kazdicky den ....a teď?? :-/ je to neskutecna bolest :-// nemůžu se s tím pořád vyrovnat a nevím co mám dělat:-/// z ničeho nemám radost :-// sestře se narodila maličká v srpnu...nikdy babičku neuvidí...jen z fotek a vyprávění....a já?? S mojí maminkou odešlo kus mě:-// zůstali jsme jenom my tři ...ja ,bratr a sestra.....jsem šťastný,že je mám...... tatínek nám nahle odešel v roce 2012. :-///

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?