Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Ilona
  (kontaktovat autora příběhu)
24. října 2016
Jani, moc děkuji. V sobotu to bylo už 7 týdnů, nic se nezměnilo, stesk je stále velký, moc chybí, vše jsme sdíleli společně, společná radost, prožitky a teď nic. Přála jsem si, aby byl brzy hotový pomník na urnu, takže jsme ho s dcerami uložili minulý týden, k urně jsem vložila bílého vyřezávaného andílka s našim vzkazem a s našimi jmény, kamínek od moře, které miloval a ještě jednoho andílka. Na obalu zůstal otisk mé rtěnky, nemohla jsem jinak. Snažím se žít dál, vyhledávám si různé aktivity, s dcerami se snažím být podle možnosti. Před chvílí odjela starší s vnukem a já se dívám na fotografii a zapálené svíčky. Mějte se moc hezky. Ilona

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?