Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Alena
  (kontaktovat autora příběhu)
8. června 2016
Peggy............................... Ani nevíte, jak jste mi ulevila jen tím, že jste se ozvala. Já bych tak ráda byla tím hromosvodem, jakým jste byla Vy. Alespoň jste věděla a cítila každou emoci, kterou manžel prožíval. Já jsem v absolutním vzduchoprázdnu... nevím vůbec nic. Můžu se jen dohadovat, co se komu děje v hlavě. Dneska jsem náhodou četla nádherný slova: "Raději se stokrát nech zranit pravdou, než jednou utěšit lží"...Ale ani tuto možnost zatím nemám, přítel mi ji nedává. Nevím, jak dlouho to vydržím. Před dvěma roky jsem se dala na vysokoškolské studium, můj syn už ve 13 letech maminku tak moc nepotřeboval, tak mám momentálně praxe a současně zkouškové období...Přerůstá mi to přes hlavu. Alespoň DŮVOD znát....

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?