Ahoj Anný, rozumím Ti. Můj tatínek zemřel letos - 31.1.2016. Je nám po něm moc smutno. Nelepší se to, spíše naopak. Stálé bych si přála, aby mi vzkázal, jak se tam na věčnosti má. Vím, že to není možné a věřím, že je mu moc dobře. Prostě mne stálé překvapuje ta definitiva, nekonečnost, TO navždy. Na druhé straně mám možnost přemýšlet o svém životě, o rodině a přátelích, kteří nás obklopují a o to více si jich vážím. Tatínek byl s maminkou 64 let spolu, takže zvláště pro maminku je to těžké. Snažím se být oporou. Pomáhá mi návštěva hřbitova, kde si v tichosti vždy uspořádám myšlenky. Držme se, je to těžké, ale nemáme jinou možnost. Jana
