Ahoj,
mě tatínek umřel před 14 dny. Byl to muzikant, herec, zpěvák... V neděli k ránu přijel z kšeftu. S mámou jsme kolem osmé vstaly a když se blížilo k poledni, tak jsme si říkaly, že je nějak divné, že spí tak dlouho... Mamka ho šla zkontrolovat a víc přikrýt.
Nikdy nezapomenu na ten zoufalý hlas mojí maminky jak volá "Járo!!" Hned jsem tam přiběhla a viděla taťku jak bezmocně leží na posteli. Jak nereaguje. Mamce jsem řekla, ať dělá masáž srdce, já vzala mobil a volala záchranku a šla pro sousedku, která je zdravotní sestra. Okamžitě přiběhla a hned věděla co má dělat. Záchranka, která bydlí kousek od nás (pěšky asi 10 minut) přijela asi za 15 minut. Kdyby se k nám aspoň chovali slušně... Zrovna jsem si nalévala vodu, abych se zklidnila, když doktor povídá "Já nevím co tady vyvádíte, ale ten člověk už je několik hodin mrtvý".......... Myslím, že ani nemusím popisovat jak jsem se cítila... Práskla jsem vzteky dveřmi, vysklila sklo a doktor říká mojí mamince "prosím vás, uklidněte si jí... Co to tady dělá za scény?" Ani nevím, jestli se snažili tatínka oživit... Můj tatínek byl veselá kopa.... Možná, že to bude znít hrozně divně, ale já se snažila na pohřbu spíš usmívat než plakat, protože táta měl úsměvy strašně rád...
Pořád mám takový pocit, jako by to byl špatný vtip... Všichni pořád čekáme, že táta otevře dveře a přijde domů... Mozek to asi ještě nehodlá přijmout...
Ale strašně mi chybí... Hrozně moc... A neskutečně jsem na taťku naštvaná, že nás opustil... Že nás tady nechal.....
Ale takový je život.. Někdo přichází a někdo odchází. Je to těžké.. A nikdo, kdo to neprožil, si to ani nedokáže představit tu neuvěřitelnou bolest... Jsem ráda, že existují tyto stránky... Že vím, že nejsem jediná kdo přišel o tatínka... Bylo mu 58 let.. Byl zdravý... Sportoval, nekouřil... Nebyl alkoholik... Ale snažíme se s tím vyrovnat... Ještě, že mám 3 sourozence, kteří mají děti.. Dohromady měl tatínek 6 vnuků.. :) Nebýt těch dětí, tak to asi nezvládáme tak jak teď... Jsem vděčná za ty děti... A děkuji Pánu Bohu, že táta netrpěl... Že odešel ve spánku a že ho nic nebolelo... MILUJI TĚ TATÍNKU!
