Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Lucka
  (kontaktovat autora příběhu)
6. srpna 2012
dobrý den,
tolik vám rozumím...jsem uvnitř mrtvá,funguju jako robot...moc jsem chtěla,aby Honza,když už to musí být,umřel doma.Abych ho při odcházení mohla držet za ruku..pak mi v nemocnici slíbili,že mi dají vědět když se bude blížit konec.nestihli to,odešel sám.pořád musím myslet na to jestli se nebál,jestli mě nevolal...tolik ho chci zpátky,tolik...a že někteří doktoři jsou hyeny o tom bych mohla napsat knížku...hrůza..ale jsou i tací,kteří jsou plný lásky a pochopení,ikdyž jich je málo...
Tomáši,držte se!!!každý mi říká,Honza by chtěl abys bojovala a šla dál..ale já nevím jak...nemám pro vás radu ani povzbuzení..jen jak jste psal,nejsme v tom sami ale to bolest nezmírní jen trochu potěší,že mi někdo rozumí protože zažívá to samé...

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?