Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Ája
1. února 2011
Ahoj, je to smutný příběh... Vim, jakou bezmoc a bolest cítíš. Stejná diagnóza byla stanovena i u mé maminky. Na vše se přišlo POZDĚ... Do poslední chvíle jsme však všichni měli naději a věřili... Bezmezně jsme věřili a doufali v zlepšení, že se snad stane zázrak, dnes si ani neumím představit, že by tomu tak nebylo. Ano, dnes máme víc informací o této zákeřné nemoci, ale pokud tato nemoc postihne milovaného člověka, pak nás zasáhne obrovská bolest a bezmoc a nezbývá, než věřit... Je to kruté... Vzhledem ke stejné diagnóze bych se ráda dozvěděla další informace o průběhu nemoci atd., pokud by jsi měla zájem, ráda bych si s tebou vyměnila pár řádků... Hodně síly!

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?