Před rokem a půl mi umřel. Často čtu podobné články a hledám nevím co. Nevím, co by mi mohlo pomoct. Mám jen dvě malé děti, pro které žiju a nedovedu si představit, kdybych je neměla a nedovedu si představit,co bude, až mě nebudou potřebovat. Ostatní říkají , že už vypadám líp, že se i usmívám. Funguju, ale jen kvůii dětem. Jen já vím, že je to přežívání, souhlasím s tím, že si to tady teď už musíme jen odžít. Někdy mě přepadají chvíle, jsou to jen záblesky, kdy si myslím, že se prostě musí něco stát a on se vrátí. Pořád tomu nedokážu porozumět.
In reply to I já cítím stejnou bolest, by Anonym (neověřeno)