Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Mirka
11. června 2013
Milá děvčata jsem na tom stejně jako vy.V březnu mě také zemřel manžel.Jel na vyšetření do nemocnice,něco se jim nezdálo s krví,v zimě ,v županu a pantoflích ho vezli do jiné nemocnice asi 30 km.V sanitce se netopilo,prochladl,začal kašlat,následoval zápal plic.Nemohl polykat,tak až jsme přišli,tak jsme ho krmili a dokonce i podávali léky,které měl na stolku.Je toho moc co se nám nelíbilo.Na naši stížnost od perzonálu až po primáře nikdo nereagoval.Doposud se to řeší u ředitele (dcera se synem ).Já nejsem ničeho schopná.Opravdu to byla zbytečná smrt.Manžel byl zdravý,krásně se o mě staral,když jsem právě před rokem onemocněla já rakovinou.V dubnu jsem měla zatím poslední chemoterapii. Léky se bojím brát,ale asi budu muset.Momentálně řeším co mám dělat s urnou.Nechala jsem opravit hrob,je moc pěkný ještě má kameník nalepit fotku a uložit urnu. Ale nastal problém.Poraďte co mám dělat.Nechci ho tam dát,doma je mu lepší.Měl to tady moc rád,byl myslivec za domem máme les a tam bude ve tmě pod deskou.Prosím poraďte.........

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?