Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Alena
12. července 2012
Dobrý den,
ocitla jsem se ve stejné situaci jako vy, mému manželovi bylo nedožitých 56 let a zemřel na rakovinu, se kterou jsme bojovali dva roky a když se zdálo, že se začíná blýskat na lepší časy nemoc zaútočila rychle a během týdne byl pryč, do poslední chvíle jsme byli s ním hladili ho a též jsem ho viděla zemřít. Stalo se to 5.5.2012 a já nevím co dál, mám dvě dospělé děti, které se snaží mě držet, ale vím, že i pro ně je to moc těžký.
Nic mě nebaví, chodím jak tělo bez duše, brečím, nic mě taky nebaví, slova útěchy od lidí, kteří to nezažili mysly na sebe, život jde dál jsou fráze, ale jak se s tím poprat, samota je hrozná, pořád si nějak myslím, že najednou se otevřou dveře a vrátí se jsou bohužel nereálné!!
Alena

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?