Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Michaela
26. dubna 2010
Vím přesně čím sis prošla,mam takovou ztratu za sebou pred třemi lety,kdy sem se snažila maminku donutit žít,pomohly chvíle které sem s ní ztravila,neustale sem ji davala najevo jak ji potrebuji.Po roce sem ji vzala na dovolenou a tam poprve odložila černé oblečení.
když už to bylo lepší zblížila se s člověkem ktery ji velmi miloval ale po roce také zemřel.Je to o to horší že je to podruhý.Co ale mužu radit,bud optimista,musiš sama věřit tomu že to pujde,ukaž že život i ted hodně hezkého nabízí.Hlavně usměv tvé dcerky pomáhá.Tohle já bohužel nabídnout nemužu,ale ty ano...

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?