Milý Josefe, o půl roku později, v prosinci 2019 zemřel můj jediný syn, přítel, smysl života. Dnes už je to rok a 3 měsíce. Stále nevím, jak přežít den a proč se domů vracet. Skoro závidím, že jste věřící. Máte víru, že se shledáte. Já vím, že to bude v prázdném nekonečnu a nemůžu tomu stále uvěřit. Ani nechci nějak hezky žít, když on nemůže. Každý paprsek slunce bolí, protože on to nevidí. Někdy se to nedá přežít, jindy přichází otupělost. Tak předstírám žití, vždyť ostatní mají právo na život. Přeji hodně sil. Alena
In reply to Vážení přátelé, čtu zde vaše by Anonym (neověřeno)