Přidat komentář

Dobrý den,
naprosto přesně vím, o čem píšete, bohužel, prožívám nyní úplně stejné peklo. Dnes je tomu přesně 5 měsíců ode dne, kdy se život naší rodiny z vteřiny na vteřinu rozpadl nenávratně na dvě naprosto odlišné části- na to, co bylo PŘEDTÍM a na to, co je POTOM. 5. 11. 2017 zemřel tragicky můj nejstarší syn Lukáš. Bylo mu 19 let. Od tohoto okamžiku už nežiji, doslova jen přežívám, tuto neskutečnou bolest pochopí jen ten, kdo toto zažil, slova nestačí. Také mám ještě 2 děti, a jen kvůli nim jsem zde ještě schopna zatím nějak existovat, bez nich už bych tu také nebyla. Obdivuji mámy, které si tímto prošly s jedináčkem, já už bych v takovémto případě sílu pokračovat dále nenašla. Pro rodiče neexistuje na světě větší peklo než to, co nyní “žijeme” my zde, tahle absolutně nejkrutější bolest ze všech je, bohužel, už napořád... Hodně sil nám všem.