Přečetla jsem si Vašich pár vět a tečou mi slzy... Tenhle svět nestojí za nic, ale já opravdu věřím tomu, že Váš chlapeček je v nebíčku a kouká na vás pořád dolů. Je smutnej, když se trápíte a směje se, když se Vám daří žít dál. Nemůžu Vám říct, že nesmíte... ale neměl byste to vzdát. Musíte o něm vyprávět a smát se při vzpomínkách na to, co prováděl. Musíte si ho dál nosit v srdíčku... Je mi jasné, že se Vám chce umřít bolestí, ale bojujte... ať je na Vás pyšný. Jednou se setkáte, ale teď ještě ne.
Držím Vám strašně palce...
