Milá Nelinko, to je mi moc líto... Věř, že vím přesně, jak se cítíš a že to sice zní jako otřepané klišé, ale bude líp. Moc dobře si pamatuji na tu bolest, která mě drtila. Ale věděla jsem, že na mě kouká a chtěla jsem, aby na mě byl pyšný. Prala jsem se se životem a veškerými překážkami a měla pocit, že ho mám za zády. První dny, týdny, měsíce byly těžké... Ale čas léčí. Udělej vše, aby sis ho pamatovala, obklop se jeho věcmi a postupně ho nech jít... Vaše láska ti dá sílu. Kdybych ti mohla jakkoli pomoct, dej mi vědět. Mám teď nemocnou maminku a strašně se bojím, že mě to peklo čeká znovu... Život je někdy moc těžkej, ale nesmíme to vzdát. Drž se.
In reply to Milá Sylvo, narazila jsem na by Anonym (neověřeno)