Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Jana
11. února 2008
Milá Mirko. Chápu tě, že takhle přemýšlíš. Ale pochop prosím trošku i maminku. Muže, co celý život milovala, tu najednou nemá má jen jeho urnu. Možná doufá, že když ho bude mít aspoň takhle na blízku, nebude to tolik bolet. Dej jí čas. Sedni si s ní a povídej si s ní. Přijde doba kdy maminka uzná že i tatínek potřebuje svůj klid. Možná je pro ní opravdu hodně těžké v téhle chvíli chodit za ním na hřbitov. Každý člověk je jiný, někdo je hodně silný a dokáže svého milovaného uložit na hřbitov někdo se s ním touhle formou ještě takto loučí. Pro maminku i pro tebe je to opravdu těžké a bolestné období. Musíte si pomáhat tak, aby jste tu bolest a ztrátu tatínka zvládly. Znám lidi, co třeba až za dva roky pochopili, že už by měli urnu nechat umístit jinam. Chce to čas. Netlač na ni, myslím, že by to nebylo dobře. Sama pochopí.



Diskuze pro ty co někoho ztratili:
pomocpronas9@email.cz

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?