Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Irena
18. března 2014
Ještě dodám,že přes to všechno matčino náříkání při všech úkonech,když jsem si ji vzala před vánoci domů a již jsem si do DD nevrátila,se nám po čase začalo dařit,matka přibrala,začala se pomalu lepšit,už jsme mohli více cvičit,nohy se ji už do sebe přestaly kroutit,na jaře se udělalo teplo,již jsme i na vozíčku vyjely ven,vše se pomalinku vracelo do normálu.kdybychom měli větší podporu lékařů,matka zde ještě mohla být,¨nebo alespon nemusela trpět bolestmi před koncem svého života,proč ? proč? proč?Vždyt je dnes celá škála různých léků,nechápu a nepochopím,proč staří lidé musí takhle trpět a člověk,který se stará,se vyčerpáním dostane až na samé dno z nepochopení těch,kteří mohou pomoci?Proč se lékaři otáčí ke starému člověku zády,proč nekomunikují s rodinou,proč mají náhle tolik práce,že nejsou na oddělení a jsou pouze někdy k dispozici na telefonu?

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?