Milá Ilonko, Šárko a ostatní, vaše příspěvky mi pomáhají a já s údivem zjišťuji, že jsem šla při smiřování se s odchodem mé maminky stejnou cestou jako Vy. Za čtrnáct dní to bude rok, co mi maminka odešla, ale stále to bolí, i když úplně jinak než na začátku. Také jsem četla Moodyho a jiné knížky,mně osobně v prvních týdnech moc pomohla publikace, která je pokud vím bohužel jen v němčině (koupila jsem ji přes Amazon) a jmenuje se Ich will dich nicht vergessen (Jo Eckhard) - je to knížka, kterou vytváříte vy samy pro vaši drahou zemřelou osobu, samy zapisujete podle pokynů a otázek vše o ní, o vašich pocitech, o tom, co byste rády udělaly jinak a líp...Také jsem zkoušela přes jednu paní komunikovat s maminkou po její smrti, ale bylo to ještě před pohřbem, nevím, zda je něco takového možné i po uplynutí nějaké doby. Rozhodně mi to moc pomohlo zbavit se pocitů viny, které jsem měla, protože jsem u maminky nebyla v okamžiku, kdy umírala.
Dost mi také pomohlo psaní blogu o loučení s maminkou, komu by pomohla jeho četba, zde je odkaz: www.dcera.bloguje.cz
Přeji Vám hodně sil a pokud můžu poradit, rozhodně svůj smutek nepotlačujte a nevyhánějte vzpomínky na své blízké, je to most k nim a pomáhají vám se se ztrátou vyrovnat.
Ola
In reply to Ahoj Ilonko i vy ostatní by Anonym (neověřeno)