Moje maminka mi zemřela před několika dny. Jsem již čtyřicetiletý chlap, který má vlastní rodinu, ale život bez milované maminky je pro mně těžko pochopitelná a neuvěřitelná záležitost. Po třetí mozkové příhodě byla ve vážném stavu, který se nelepšil a na její odchod z tohoto světa jsme se pomalu připravovali. Skoro každý den jsme jí navštěvovali a vždy se loučili tak jako by to bylo naposled. Když potom přišel konec, měl jsem alespoň pocit, že jsme se s maminkou rozloučil. Tak jako tak mne její smrt šokovala a naprosto vyvedla z konceptu. Všude kam se podívám jí vidím. Vzpomínám na ni každý den. Hrozně moc mi pomáhá být mezi kamarády a s rodinou. Rada pro všechny ostatní co ještě mají své milující rodiče. Užívejte si každého dne. Žijte na plno a projevujte svou lásku k rodičům. Oni totiž, Bohu žel, nejsou nesmrtelní.
