Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Ivana Štokrová
  (kontaktovat autora příběhu)
12. srpna 2015
Dobrý den, loni v březnu jsem prodělala těžkou plicní embolii a žilní trombozu.Celý víkend jsem tapetoval a stála na špičkách abych dosáhla ke stropu.V pondělí už se mi špatně dýchalo.Měla jsem za to,že jsem si skřípla nerv.V rámci možností jsem se pohybovala.V sobotu už jsem jen sýpala a nemohla chodit.Syn mě odvezl na Internu,kde mě poslala sestra na druhou Internu.Odtamtud mě jiná sestra poslala zase zpět na první Internu.Ani Vám nemusím popisovat co to bylo za utrpení,kde sestry prohlížejí mapy,jestli ta ulice kde bydlím spadá pod tu konkrétní Internu.Nakonec už mě sestra neměla kam poslat,tak zavolala lékaře a provedli mi nespočet vyšetření.A najednou slyším,že nesmím udělat ani krok,jinak,že by mohlo být po mě.Pak teprve nastal fofr.Diagnoza-těžká plicní embolie.Týden na JIPu a pak pár dní na pokoji.Velmi dobře jsem se zotavovala,pan doktor to vůbec nechápal.Pak jsem užívala celý rok Xarelto.Nyní jsem bez léků,jen při cestě letadlem si píchám Clexan.Občas se mi špatně dýchá obzvlášt nyní v parném létě.Doufám,že už mě nic takového nepotká.Bohužel mám k tomu rodinné dispozice.Přesto věřím.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?