Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

roba53
12. prosince 2007
Janku, ano, to je to co cítíme všichni, kdo jsme ztratili někoho blízkého, já ztratila před 2 měsíci manžela, 56 let i když moc trpěl a ke konci jsem mu přála, aby vše skončilo, aby usnul a už ho nic nebolelo, ono se to tak vlastně stalo, protože v nemocnici byl 7 hodin, byl uspán, aby netrpěl, aniž by mu došlo, že je to navždy, tak je to pro mne moc těžké, smutné, a někdy mě to trhá na kusy. Ale musím dál, mám tu 3 hodné děti a vnučku.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?