Dne 1.listopadu 2014 mi zemřel tatínek :-( po dvou letech se mu vrátila rakovina. Zemřel tak náhle...nejvíc mě trápí to, že skoro vůbec nebrečím a nevím proč!!! Podvědomě tuším, že ho zase uvidím, tak nevím jestli je to tím. Také jsem o tom, že by se mu něco mohlo stát, ani na sekundu nepřemýšlela. Proste jsem si říkala, že jemuse nic nemůže stát. Naši byli rozvedení a já bydlím 100 km od domova. Vždy jsem jela k mamce a tam trávila celou dobu s taťkou jsem se scházela na chvilku. Vůbec nevím čím to je a trápí mě to, že nejsem smutná nechci aby si taťka myslel že ho nemám ráda a nemyslím na něj! Mám ho moc ráda a myslím každý den a nevím co bez něj budu dělat! Bylo mu jen 53! Já prostě věřím, že až příště přijedu tak ho zase uvidím :-( pořád zde čtu jak nikdo nemůže spát a pořád brečí a já jsem takhle divná!! Měl někdo podobný problém?
