Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Majda
7. srpna 2014
Angel (asi tě oslovuju blbě, ale to nevadí). Mám stejné pocity jako ty.....připadám si pořád jako v divadle..nechápu jak je možné, že mě se zhroutil svět, uvnitř jsem roztrhaná na kousky...a lidi kolem žijou dál...a smějou se...Vím, že by to tatínek takhle nechtěl..nejhorší je, že když jsem ho viděla den předtím než umřel, strašně se snažil mi něco říct.....a já nevím co....jenom jsem ho držela za ruku a hladila po tváři. Každý den za něj zapaluju svíčku....pohřeb jsem prožila jenom díky práškům...ještě mě čeká uložení urny.
Se stížností se nevzdávám...přeposlala jsem tu arogantní korespondenci na ombudsmana nemocnice na Karláku, tak čekám co bude.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?