Děkuji Ti, Lído...já se snažím kvůli taťkovi...před dvěma měsíci mu zemřel tatínek a teď manželka...nerozumím tomu...oba měli zlaté srdce a neříkám to jen proto, že byli z mé rodiny...nevím ani, jak jsem v pátek přežila pohřeb...jak jsem to přežila všechno a že tu stále jsem...pláču často, ale hlavně když jsem sama, protože když mě vidí taťka, vidím v jeho očích ještě větší bolest...děti ještě nemám...vždy jsem chtěla dítě, ale teď nevím...moje maminka už u toho nebude a hodně plakala, že moje děti už neuvidí...je to na tom světě hodně těžké...začala jsem číst knížku, ale nevím, zda mi to aspoň trošku pomůže...taky jsem začala psát mamince, co se mi o ní zdálo, co cítím a tak...snad to časem bude trošičku lepší...všem moc děkuji...a i Vašich mamineček je mi moc líto...
In reply to Nám volali před pěti dny...já by Anonym (neověřeno)