Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Helena
6. června 2014
Ahoj Míšo,
je hrozné jací jsou chlapi, neví co prožíváme, vše se dá přežít,ale smrt maminky mě tedy dostala až na kolena, často si říkám,že od něj odejdu, mám,ale děti dvě, ještě 12letou dceru, která ho miluje,mít jenom malého syna,tak už s ním nejsem,dvě děti bych sama neuživila a kdo bude chtít ženskou s dvěma dětmi,je to jako klec na které je velký zámek,někdy mám chuť zbalit kufry a odejít,ale mám strach,dnešní doba je tak náročná a vystresovaná,prý se prodlužuje věk, to tedy nevím u koho.Maminko, kdyby jsi věděla,jakou jsi měla pravdu,když si říkala,počkej až tady nebudu,tak bude na tebe hroznej,nebude tě mít už kdo chránit.Je mi to maminečko moc líto,měla jsi pravdu,jako ostatně vždycky.Miluji tě.Tvá dcera.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?